Otázka v nadpisu trápí snad každého, kdy někdy pracoval na nějaké veřejné zakázce. Jaký požadavek je ještě obhajitelný a jaký už pro zadavatele bude znamenat zrušení řízení či pokutu? V nedávné době Úřad pro ochranu hospodářské soutěže vydal rozhodnutí, ve kterém tuto záhadu starou jako veřejné zadávání samo trochu poodkrývá. V nedávné době se nám totiž pro zadavatele povedlo vyhrát velmi zajímavý spor před ÚOHS, který se v odůvodnění rozhodnutí rozhodl definovat obecné pravidla pro posuzování přiměřenosti požadavků zadavatele. V předmětném řízení jsme zakázku administrovali (konkrétně Katka Koláčková) a já poskytoval odbornou pomoc v samotném řízení před úřadem. Navrhovatel napadal stanovení technických požadavků na předmět plnění. Zadavateli se však povedlo jím stanovené požadavky obhájit. Úřad výslovně konstatoval, že krom zásady zákazu diskriminace je nutné při posuzování oprávněnosti požadavků zadavatele vycházet i z ustanovení § 36 dost. 1 ZZVZ, tedy že stanovené požad...
Dnešní blog bude znovu drobnou terapií. Za poslední dobu se na mne stále častěji obrací klienti, kteří se cítí být poškozeni postupem zadavatele. Do telefonu popisují šílené postupy zadavatelů a když následně zašlou podklady, ukáží se dvě věci: postup zadavatele byl opravdu šílený a jedná se o veřejnou zakázku malého rozsahu. ilustrační obrázek - můj výraz po přečtení zadávacích podmínek u některých VZMR Klienta tedy informuji, že se tím nedá nic dělat. Většinou je odpovědí rezignace a potvrzení dojmu, že veřejné zakázky jsou žumpa, které se slušné firmy neúčastní. Každý takový klient je pro mne vždycky velkým zklamáním, ale moje přesvědčování, že obchodování se státem není jen pro otrlé, je spíše trapnou útěchou. Vracíme se totiž k tomu, že postup zadavatele byl naprosto šílený. A že proti němu nejde nic dělat. Neinformovat dodavatele o výběru a na jeho urgenci zaslat sdělení, že zakázka byla přidělena jiné nabídce bez dalšího odůvodnění? Žádný problém. Vyřadit dodavatele, který ...