Přeskočit na hlavní obsah

Z rozhodnutí ÚOHS: Zadavatel nemusí vyhovět námitkám dodavatele, pokud není schopný splnit důvodně požadované technické parametry

OTIDEA slaví úspěch před Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže. Zatím nepravomocně, ale i tak je to hezké vítězství a dobrá zpráva pro zadavatele. 

Spolu s kolegyněmi Luckou Moravčíkovou a Katkou Koláčkovou slavíme úspěch před úřadem. Že zakázka na nákup nemocničních lůžek nebude jednoduchá, bylo jasné už před podáním nabídek. Jeden z dodavatelů nás zahltil stovkou dotazů na technické parametry a hledal, jak zadávací řízení sabotovat. Když jsme těsně před koncem lhůty pro podání nabídek dostali námitky, nebylo to žádné překvapení. Rozhodli jsme se ale na svých požadavcích trvat a celá věc přistála v Brně na ÚOHS. Ten nám dal v prvním stupni za pravdu. 

Dodavatel mimo jiné zpochybňoval u podobných zakázek zcela běžný požadavek na plastové bočnice lůžek, které představují pro zadavatele lepší řešení, než méně vhodné bočnice z kovu. Dodavatel tvrdil, že uvedený požadavek je diskriminační a ukazuje na jednoho dodavatele. Jelikož jsme měli k dispozici průzkum trhu, který toto tvrzení vyvracel, rozhodli jsme se bojovat. 

Úřad v rozhodnutí přímo uvádí obecné konstatování:


154. Omezení okruhu dodavatelů pro účely uzavření smlouvy a s tím související výběr vhodného dodavatele k uzavření smlouvy na plnění veřejné zakázky, je jedním z důsledků samotného zadávacího řízení. Uvedené omezení se děje prostřednictvím nastavení parametrů předmětu plnění a příp. nastavením požadavků na kvalifikaci, stanovením technických podmínek vymezujících předmět veřejné zakázky apod.; samotný výběr pak prostřednictvím hodnocení na základě předem stanovených kritérií hodnocení. Všechny parametry, které vedou k této „selekci“ musí být nastaveny takovým způsobem, aby nedocházelo k omezování hospodářské soutěže v rozporu se zákonem. Tomu mají zabránit právě zásady uvedené v § 6 zákona, tedy zásady transparentnosti, přiměřenosti, rovného zacházení a zákazu diskriminace.

155. Úřad upozorňuje, že zásadu zákazu diskriminace nelze zaměňovat s prostou neschopností konkrétního dodavatele splnit zadávací podmínky, resp. realizovat předmět plnění veřejné zakázky v požadované kvalitě či rozsahu. Je třeba si uvědomit samotný smysl stanovení zadávacích podmínek, které jsou svým způsobem vždy k některým subjektům „diskriminační“, což vychází z jejich samotného účelu. Pokud by totiž zadavatel nebyl oprávněn stanovit zadávací podmínky, zjevně by nebyl schopen dosáhnout ani cíle samotného zadávání, tedy realizace požadovaného předmětu plnění, v určité kvalitě, rozsahu a časovém horizontu. Jak uvedl Úřad již výše, omezení okruhu dodavatelů je důsledkem samotného procesu zadávání.

156. Ve vztahu k procesu zadávání veřejných zakázek lze konstatovat, že v zadávacím řízení lze ve své podstatě každou zadávací podmínku či požadavek zadavatele považovat za do určité míry limitující a omezující, nicméně takto je konstruován celý zákon o zadávání veřejných zakázek a určitá míra omezení volnosti, jak pro zadavatele, tak dodavatele, je zákonem předvídaná a povolená. Zadavatel v případě, že klade na dodavatele (účastníky) určitá omezení – požadavky na dodávané plnění, je vázán jednotlivými zákonnými ustanoveními, stejně tak pak je povinen reflektovat ve vztahu ke všem jeho úkonům, tedy i nastavení zadávacích podmínek, ustanovení § 6 zákona, v němž jsou vyjádřeny základní zásady zadávacího řízení. Zadavatel je tedy povinen dodržovat při formulaci technických podmínek zásadu nediskriminace a přiměřenosti a současně platí, že nesmí bezdůvodně zvýhodnit či znevýhodnit některé dodavatele. Uvedené však neznamená, že je zadavatelům upírána možnost stanovit technické podmínky podle svých potřeb. Technická specifikace musí vycházet z objektivně zdůvodnitelných požadavků zadavatele.

157. Podle ustanovení § 36 odst. 1 zákona přitom platí, že zadávací podmínky nesmí být zadavatelem stanoveny tak, aby určitým dodavatelům bezdůvodně přímo nebo nepřímo zaručovaly konkurenční výhodu nebo vytvářely bezdůvodné překážky hospodářské soutěže. Lze přitom dovozovat, že zadávací podmínky mohou za konkrétních okolností ve svém důsledku vytvářet jistou nerovnováhu mezi dodavateli, čili mohou do určité míry „prolamovat“ základní zásady zadávacího řízení (a to především zásadu zákazu diskriminace), avšak výlučně za předpokladu, že pro to existuje objektivní důvod na straně zadavatele (ve svém důsledku se pak tedy ani nejedná o porušení zásady zákazu diskriminace). Jinak řečeno, zadávací podmínky sice mohou pro určité dodavatele skýtat výhodu, avšak nesmí tomu tak být bezdůvodně, tj. tato výhoda musí být odůvodněna, resp. vycházet z konkrétních logických úvah zadavatele a musí pro ni existovat objektivní příčiny. Pokud tomu tak bude, nelze z pohledu Úřadu hovořit o porušení zákona při stanovení zadávacích podmínek zadavatelem.


Musíme říct, že tyto závěry úřadu se nám čtou dobře. Tak doufáme, že i případné odvolání dopadne dobře.

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

ÚOHS prohrál další velkou bitvu před krajským soudem

Konec dubna nebyl pro ÚOHS vůbec veselým obdobím. Zatím co se celá země probouzela z nouzových opatření, úřad prohrál další z velkých právních bitev před Krajským soudem v Brně. Soud totiž zrušil rozhodnutí úřadu, kterým byla zadavateli udělena pokuta za nedoručení dokumentace o zadávacím řízení v originální podobě. Pod stůl tak padá celá koncepce a konstantní rozhodovací praxe úřadu k doručování dokumentace o zadávacím řízení a po fiasku s podpisy rozkladů je to další velká prohra ÚOHS ve vztahu k právní úpravě procesních pravidel řízení. Co se stalo? A proč se to stalo? Pojďme se na celou věc podívat.  Jak to v právu veřejných zakázek bývá, vše začalo novým zákonem. Ten přišel s velkou koncepční změnou procesních pravidel řízení před ÚOHS. Za účelem zrychlení celého přezkumu zavedl velmi přísnou koncentraci řízení – tedy navrhovatel musel v návrhu předložit všechny důkazy a uvést všechna tvrzení a zadavatel musel v krátké lhůtě zaslat celou dokumentaci. Jednoduché a srozumitelné

Metodika MMR k VZMR - chytrý pomocník a ukázka spolupráce s nevládkami

Jak jsem slíbil, v následujících několika příspěvcích budu upozorňovat na zajímavé novinky, které vám možná unikly, ačkoliv by neměly. A první takovou věcí je aktualizovaná metodika MMR k zadávání veřejných zakázek malého rozsahu.  Metodiku najdete zde:  http://www.portal-vz.cz/cs/Jak-na-zadavani-verejnych-zakazek/Metodiky-stanoviska/Metodiky-k-zakonu-c-134-2016-Sb-,-o-zadavani-verejnych-zakazek/Metodiky-specialni-k-zadavacim-rizenim/Metodiky-obecne   Tentokrát se na MMR rozhodli, že k aktualizaci metodiky přizvou i nevládní protikorupční organizace, pro které je právě oblast zakázek mimo režim zákona podstatným tématem. Na aktualizaci se podílely organizace  Econlab z.s. a Oživení o.s., které do finálního textu promítly svou nejlepší praxi. A za tento krok palec nahoru, metodika je jeden z nejlepších dokumentů, jaký pro zakázkáře z dílny MMR vyšel.  Metodika reguluje podstatné parametry zadávání zakázek malého rozsahu, aniž by byla pro zadavatele svazující a kladla na něj

Konverze a zahraniční dokumenty: Jak se na poště nezbláznit

Pokud jste již někdy pokoušeli provést autorizovanou konverzi u dokumentů zahraničního dodavatele - gratuluji - vítejte do klubu zoufalců. Já se této kratochvíli právě věnuji a tento blog je tedy formou terapie.  ilustrační obrázek - já po návštěvě pošty Na všech školeních i u klientů pořád říkám, že elektronizace ve veřejných zakázkách funguje velmi dobře. S jednou jedinou výjimkou - pokud máte vybraného dodavatele ze zahraniční. V poslední fázi zadávacího řízení - tedy dokládání originálů dokladů ke kvalifikaci před podpisem smlouvy - nastávají nepříjemné komplikace. Pojďme se na ně podívat blíže.  Prvním problémem je samotná elektronická komunikace. Předpokládá totiž, že dodavatel je schopen dokumenty pořídit ve formě elektronického originálu, nebo je autorizovaně konvertovat. Ani jedna z forem není v zahraničí běžná. Některé dokumenty elektronicky jsou (často výpisy z obchodního rejstříku, například v Německu, nebo ve Španělsku), ale bývá problém, že jejich podoba není stejná, jako