Přeskočit na hlavní obsah

Žádost o vysvětlení zadávací dokumentace - má smysl ji dávat místo námitek?

K sepsání dnešního blogu mne inspirovala častá situace, se kterou se v zadávacích řízeních potkávám. Dodavatelé shledají, že v zadávacích podmínkách není něco v pořádku. A rozhodnou se podat žádost o vysvětlení zadávací dokumentace, která v podstatě obsahuje argumentaci spíše jako námitky. Když jsem se nad touto taktikou, na kterou se mne mimochodem občas ptáte i na školeních, zamýšlel, rozhodl jsem se, že by bylo dobré se o tom rozepsat trochu více. 

V prvé řadě je nutné si říci, že rozporování zadávacích podmínek je zcela legitimní. Zadavatelé mohou být naštvaní a mít pocit, že jim zakázku sabotujete, ale pokud jim jde opravdu o zadání zakázky v souladu se zákonem, vždy se nad případnými dotazy zamyslí a můžete jim takto pomoci odhalit chybu v zadání, která třeba ani nebyla úmyslná. 

Jde však o to, jakou metodu zvolit. Pokud se bavíme o žádosti o vysvětlení zadávací dokumentace, musí mít dodavatel vždy na paměti, k čemu tento institut slouží. Tedy k vysvětlení zadávací dokumentace. K ničemu dalšímu. Pokud se vám některý parametr zadání nelíbí, respektive jej považujete za diskriminační, řekněte to zadavateli a navrhněte změnu (úpravu parametru, nebo jeho vypuštění). Ale připravte se na to, že vám zadavatel může zcela v souladu se zákonem odpovědět, že na parametru trvá. Bez dalšího odůvodnění. 

Vysvětlení zadávací dokumentace totiž neslouží k tomu, aby zadavatel jakkoliv svůj postup obhajoval či odůvodňoval. Za prvé na to nemá čas, vysvětlení musí být uveřejněno do tří pracovních dnů, což je v praxi opravdu krátká doba a pokud nad vaším požadavkem u zadavatele probíhá diskuse, tak se to často stíhá jen těsně. A zadavatelé nechtějí prodlužovat lhůtu pro podání nabídek, pokud nemusí. 

Pokud chcete, aby zadavatel svůj postup obhájil a odůvodnil vám, proč nepovažuje zadávací podmínku za diskriminační, máte jedinou možnost, jak toho dosáhnout - podat námitku. 

Tedy - žádost o vysvětlení před námitkou rozhodně není chyba. Naopak dáváte zadavateli možnost, aby rychle případný problém odstranil. Psát do ní ale obsáhlou argumentaci nemá smysl. Zadavatel na ni nemusí reagovat (a často nereaguje) a jen si tím odkrýváte karty do dalšího potenciálního sporu. 

Pokud tedy zadavatel na svém požadavku trvá a podle vás je v rozporu se zákonem, nebojte se ozvat. Dělejte to ale chytře, tak jak to zákon předpokládá. Podejte námitky. 

A na závěr jedna praktická rada. Pokud námitky podáte brzo a zadavatel bude mít možnost na ně reagovat ještě před koncem lhůty pro podání nabídek, značně tím zvyšujete svoji šanci na úspěch. Po podání nabídek má totiž zadavatel v případě vyhovění námitce už jen jedinou možnost, jak svůj postup napravit - zrušit zadávací řízení. A to se zadavatelům nechce. Obecně je tedy lepší a férovější se ozvat včas. 

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Jaké požadavky si zadavatel ještě obhájí?

Otázka v nadpisu trápí snad každého, kdy někdy pracoval na nějaké veřejné zakázce. Jaký požadavek je ještě obhajitelný a jaký už pro zadavatele bude znamenat zrušení řízení či pokutu?  V nedávné době Úřad pro ochranu hospodářské soutěže vydal rozhodnutí, ve kterém tuto záhadu starou jako veřejné zadávání samo trochu poodkrývá. V nedávné době se nám totiž pro zadavatele povedlo vyhrát velmi zajímavý spor před ÚOHS, který se v odůvodnění rozhodnutí rozhodl definovat obecné pravidla pro posuzování přiměřenosti požadavků zadavatele. V předmětném řízení jsme zakázku administrovali (konkrétně Katka Koláčková) a já poskytoval odbornou pomoc v samotném řízení před úřadem.  Navrhovatel napadal stanovení technických požadavků na předmět plnění. Zadavateli se však povedlo jím stanovené požadavky obhájit. Úřad výslovně konstatoval, že krom zásady zákazu diskriminace je nutné při posuzování oprávněnosti požadavků zadavatele vycházet i z ustanovení § 36 dost. 1 ZZVZ, tedy že stanovené požad...

Netransparentní veřejné zakázky malého rozsahu

Dnešní blog bude znovu drobnou terapií. Za poslední dobu se na mne stále častěji obrací klienti, kteří se cítí být poškozeni postupem zadavatele. Do telefonu popisují šílené postupy zadavatelů a když následně zašlou podklady, ukáží se dvě věci: postup zadavatele byl opravdu šílený a jedná se o veřejnou zakázku malého rozsahu.  ilustrační obrázek - můj výraz po přečtení zadávacích podmínek u některých VZMR Klienta tedy informuji, že se tím nedá nic dělat. Většinou je odpovědí rezignace a potvrzení dojmu, že veřejné zakázky jsou žumpa, které se slušné firmy neúčastní. Každý takový klient je pro mne vždycky velkým zklamáním, ale moje přesvědčování, že obchodování se státem není jen pro otrlé, je spíše trapnou útěchou. Vracíme se totiž k tomu, že postup zadavatele byl naprosto šílený. A že proti němu nejde nic dělat. Neinformovat dodavatele o výběru a na jeho urgenci zaslat sdělení, že zakázka byla přidělena jiné nabídce bez dalšího odůvodnění? Žádný problém. Vyřadit dodavatele, který ...