Přeskočit na hlavní obsah

Žádost o vysvětlení zadávací dokumentace - má smysl ji dávat místo námitek?

K sepsání dnešního blogu mne inspirovala častá situace, se kterou se v zadávacích řízeních potkávám. Dodavatelé shledají, že v zadávacích podmínkách není něco v pořádku. A rozhodnou se podat žádost o vysvětlení zadávací dokumentace, která v podstatě obsahuje argumentaci spíše jako námitky. Když jsem se nad touto taktikou, na kterou se mne mimochodem občas ptáte i na školeních, zamýšlel, rozhodl jsem se, že by bylo dobré se o tom rozepsat trochu více. 

V prvé řadě je nutné si říci, že rozporování zadávacích podmínek je zcela legitimní. Zadavatelé mohou být naštvaní a mít pocit, že jim zakázku sabotujete, ale pokud jim jde opravdu o zadání zakázky v souladu se zákonem, vždy se nad případnými dotazy zamyslí a můžete jim takto pomoci odhalit chybu v zadání, která třeba ani nebyla úmyslná. 

Jde však o to, jakou metodu zvolit. Pokud se bavíme o žádosti o vysvětlení zadávací dokumentace, musí mít dodavatel vždy na paměti, k čemu tento institut slouží. Tedy k vysvětlení zadávací dokumentace. K ničemu dalšímu. Pokud se vám některý parametr zadání nelíbí, respektive jej považujete za diskriminační, řekněte to zadavateli a navrhněte změnu (úpravu parametru, nebo jeho vypuštění). Ale připravte se na to, že vám zadavatel může zcela v souladu se zákonem odpovědět, že na parametru trvá. Bez dalšího odůvodnění. 

Vysvětlení zadávací dokumentace totiž neslouží k tomu, aby zadavatel jakkoliv svůj postup obhajoval či odůvodňoval. Za prvé na to nemá čas, vysvětlení musí být uveřejněno do tří pracovních dnů, což je v praxi opravdu krátká doba a pokud nad vaším požadavkem u zadavatele probíhá diskuse, tak se to často stíhá jen těsně. A zadavatelé nechtějí prodlužovat lhůtu pro podání nabídek, pokud nemusí. 

Pokud chcete, aby zadavatel svůj postup obhájil a odůvodnil vám, proč nepovažuje zadávací podmínku za diskriminační, máte jedinou možnost, jak toho dosáhnout - podat námitku. 

Tedy - žádost o vysvětlení před námitkou rozhodně není chyba. Naopak dáváte zadavateli možnost, aby rychle případný problém odstranil. Psát do ní ale obsáhlou argumentaci nemá smysl. Zadavatel na ni nemusí reagovat (a často nereaguje) a jen si tím odkrýváte karty do dalšího potenciálního sporu. 

Pokud tedy zadavatel na svém požadavku trvá a podle vás je v rozporu se zákonem, nebojte se ozvat. Dělejte to ale chytře, tak jak to zákon předpokládá. Podejte námitky. 

A na závěr jedna praktická rada. Pokud námitky podáte brzo a zadavatel bude mít možnost na ně reagovat ještě před koncem lhůty pro podání nabídek, značně tím zvyšujete svoji šanci na úspěch. Po podání nabídek má totiž zadavatel v případě vyhovění námitce už jen jedinou možnost, jak svůj postup napravit - zrušit zadávací řízení. A to se zadavatelům nechce. Obecně je tedy lepší a férovější se ozvat včas. 

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

ÚOHS prohrál další velkou bitvu před krajským soudem

Konec dubna nebyl pro ÚOHS vůbec veselým obdobím. Zatím co se celá země probouzela z nouzových opatření, úřad prohrál další z velkých právních bitev před Krajským soudem v Brně. Soud totiž zrušil rozhodnutí úřadu, kterým byla zadavateli udělena pokuta za nedoručení dokumentace o zadávacím řízení v originální podobě. Pod stůl tak padá celá koncepce a konstantní rozhodovací praxe úřadu k doručování dokumentace o zadávacím řízení a po fiasku s podpisy rozkladů je to další velká prohra ÚOHS ve vztahu k právní úpravě procesních pravidel řízení. Co se stalo? A proč se to stalo? Pojďme se na celou věc podívat.  Jak to v právu veřejných zakázek bývá, vše začalo novým zákonem. Ten přišel s velkou koncepční změnou procesních pravidel řízení před ÚOHS. Za účelem zrychlení celého přezkumu zavedl velmi přísnou koncentraci řízení – tedy navrhovatel musel v návrhu předložit všechny důkazy a uvést všechna tvrzení a zadavatel musel v krátké lhůtě zaslat celou dokumentaci. Jednoduché a srozumitelné

Metodika MMR k VZMR - chytrý pomocník a ukázka spolupráce s nevládkami

Jak jsem slíbil, v následujících několika příspěvcích budu upozorňovat na zajímavé novinky, které vám možná unikly, ačkoliv by neměly. A první takovou věcí je aktualizovaná metodika MMR k zadávání veřejných zakázek malého rozsahu.  Metodiku najdete zde:  http://www.portal-vz.cz/cs/Jak-na-zadavani-verejnych-zakazek/Metodiky-stanoviska/Metodiky-k-zakonu-c-134-2016-Sb-,-o-zadavani-verejnych-zakazek/Metodiky-specialni-k-zadavacim-rizenim/Metodiky-obecne   Tentokrát se na MMR rozhodli, že k aktualizaci metodiky přizvou i nevládní protikorupční organizace, pro které je právě oblast zakázek mimo režim zákona podstatným tématem. Na aktualizaci se podílely organizace  Econlab z.s. a Oživení o.s., které do finálního textu promítly svou nejlepší praxi. A za tento krok palec nahoru, metodika je jeden z nejlepších dokumentů, jaký pro zakázkáře z dílny MMR vyšel.  Metodika reguluje podstatné parametry zadávání zakázek malého rozsahu, aniž by byla pro zadavatele svazující a kladla na něj

Konverze a zahraniční dokumenty: Jak se na poště nezbláznit

Pokud jste již někdy pokoušeli provést autorizovanou konverzi u dokumentů zahraničního dodavatele - gratuluji - vítejte do klubu zoufalců. Já se této kratochvíli právě věnuji a tento blog je tedy formou terapie.  ilustrační obrázek - já po návštěvě pošty Na všech školeních i u klientů pořád říkám, že elektronizace ve veřejných zakázkách funguje velmi dobře. S jednou jedinou výjimkou - pokud máte vybraného dodavatele ze zahraniční. V poslední fázi zadávacího řízení - tedy dokládání originálů dokladů ke kvalifikaci před podpisem smlouvy - nastávají nepříjemné komplikace. Pojďme se na ně podívat blíže.  Prvním problémem je samotná elektronická komunikace. Předpokládá totiž, že dodavatel je schopen dokumenty pořídit ve formě elektronického originálu, nebo je autorizovaně konvertovat. Ani jedna z forem není v zahraničí běžná. Některé dokumenty elektronicky jsou (často výpisy z obchodního rejstříku, například v Německu, nebo ve Španělsku), ale bývá problém, že jejich podoba není stejná, jako