Přeskočit na hlavní obsah

Jaké požadavky si zadavatel ještě obhájí?

Autor:

Otázka v nadpisu trápí snad každého, kdy někdy pracoval na nějaké veřejné zakázce. Jaký požadavek je ještě obhajitelný a jaký už pro zadavatele bude znamenat zrušení řízení či pokutu? 


V nedávné době Úřad pro ochranu hospodářské soutěže vydal rozhodnutí, ve kterém tuto záhadu starou jako veřejné zadávání samo trochu poodkrývá. V nedávné době se nám totiž pro zadavatele povedlo vyhrát velmi zajímavý spor před ÚOHS, který se v odůvodnění rozhodnutí rozhodl definovat obecné pravidla pro posuzování přiměřenosti požadavků zadavatele. V předmětném řízení jsme zakázku administrovali (konkrétně Katka Koláčková) a já poskytoval odbornou pomoc v samotném řízení před úřadem. 


Navrhovatel napadal stanovení technických požadavků na předmět plnění. Zadavateli se však povedlo jím stanovené požadavky obhájit. Úřad výslovně konstatoval, že krom zásady zákazu diskriminace je nutné při posuzování oprávněnosti požadavků zadavatele vycházet i z ustanovení § 36 dost. 1 ZZVZ, tedy že stanovené požadavky nemohou omezovat okruh dodavatelů bezdůvodně.

V naší zakázce jsme důvodnost našeho požadavku obhájili a spor dopadl v náš prospěch i na druhém stupni.

Rozhodnutí prvního stupně naleznete zde: https://www.uohs.cz/cs/verejne-zakazky/sbirky-rozhodnuti/detail-17344.html

Rozhodnutí předsedy úřadu je zde: https://www.uohs.cz/cs/verejne-zakazky/sbirky-rozhodnuti/detail-17345.html 

Pokud si chcete poslechnout, co o problematice diskriminace říká místopředsedkyně ÚOHS Markéta Dlouhá, můžete se mrknout na rozhovor, který jsme spolu vedli na Procurement TV: https://www.youtube.com/watch?v=AvaSGMuWLVY 

Komentáře

Okomentovat

Děkujeme za Váš komentář, čeká na schválení.

Populární příspěvky z tohoto blogu

Žádost o vysvětlení zadávací dokumentace - má smysl ji dávat místo námitek?

Autor:
K sepsání dnešního blogu mne inspirovala častá situace, se kterou se v zadávacích řízeních potkávám. Dodavatelé shledají, že v zadávacích podmínkách není něco v pořádku. A rozhodnou se podat žádost o vysvětlení zadávací dokumentace, která v podstatě obsahuje argumentaci spíše jako námitky. Když jsem se nad touto taktikou, na kterou se mne mimochodem občas ptáte i na školeních, zamýšlel, rozhodl jsem se, že by bylo dobré se o tom rozepsat trochu více.  V prvé řadě je nutné si říci, že rozporování zadávacích podmínek je zcela legitimní. Zadavatelé mohou být naštvaní a mít pocit, že jim zakázku sabotujete, ale pokud jim jde opravdu o zadání zakázky v souladu se zákonem, vždy se nad případnými dotazy zamyslí a můžete jim takto pomoci odhalit chybu v zadání, která třeba ani nebyla úmyslná.  Jde však o to, jakou metodu zvolit. Pokud se bavíme o žádosti o vysvětlení zadávací dokumentace, musí mít dodavatel vždy na paměti, k čemu tento institut slouží. Tedy k vysvětlení zadávací dokum...
Okomentovat
Další informace

Netransparentní veřejné zakázky malého rozsahu

Autor:
Dnešní blog bude znovu drobnou terapií. Za poslední dobu se na mne stále častěji obrací klienti, kteří se cítí být poškozeni postupem zadavatele. Do telefonu popisují šílené postupy zadavatelů a když následně zašlou podklady, ukáží se dvě věci: postup zadavatele byl opravdu šílený a jedná se o veřejnou zakázku malého rozsahu.  ilustrační obrázek - můj výraz po přečtení zadávacích podmínek u některých VZMR Klienta tedy informuji, že se tím nedá nic dělat. Většinou je odpovědí rezignace a potvrzení dojmu, že veřejné zakázky jsou žumpa, které se slušné firmy neúčastní. Každý takový klient je pro mne vždycky velkým zklamáním, ale moje přesvědčování, že obchodování se státem není jen pro otrlé, je spíše trapnou útěchou. Vracíme se totiž k tomu, že postup zadavatele byl naprosto šílený. A že proti němu nejde nic dělat. Neinformovat dodavatele o výběru a na jeho urgenci zaslat sdělení, že zakázka byla přidělena jiné nabídce bez dalšího odůvodnění? Žádný problém. Vyřadit dodavatele, který ...
Okomentovat
Další informace