Přeskočit na hlavní obsah

Metodika MMR k VZMR - chytrý pomocník a ukázka spolupráce s nevládkami

Jak jsem slíbil, v následujících několika příspěvcích budu upozorňovat na zajímavé novinky, které vám možná unikly, ačkoliv by neměly. A první takovou věcí je aktualizovaná metodika MMR k zadávání veřejných zakázek malého rozsahu. 


Tentokrát se na MMR rozhodli, že k aktualizaci metodiky přizvou i nevládní protikorupční organizace, pro které je právě oblast zakázek mimo režim zákona podstatným tématem. Na aktualizaci se podílely organizace  Econlab z.s. a Oživení o.s., které do finálního textu promítly svou nejlepší praxi. A za tento krok palec nahoru, metodika je jeden z nejlepších dokumentů, jaký pro zakázkáře z dílny MMR vyšel. 

Metodika reguluje podstatné parametry zadávání zakázek malého rozsahu, aniž by byla pro zadavatele svazující a kladla na něj vysoké administrativní nároky. Neřeší blbosti, ale podstatné věci. Funguje zároveň jako návod, neobsahuje konkrétní text pravidel, ale spíše základní principy, které si každý zadavatel následně může promítnout do svého konkrétního interní předpisu. 

Když se do metodiky podíváte, zjistíte, že už je ve vašem interním předpisu k VZMR možná zapracovaná. Nedává vám konkrétní termíny, neříká, kdo co musí schvalovat. To si může každý zadavatel upravit sám, ostatně, pokud by to metodika dělala, rozdílná podoba a potřeby zadavatelů by ji činili v praxi nepoužitelnou. 

Jelikož vychází z dobré praxe konkrétních zadavatelů, nejedná se o nic nového a převratného, spíše o souhrn toho dobrého, co se prokázalo jako fungující. 

Tak to má být. 

Jedinou nevýhodou metodiky je, že celkový koncepční přístup k zakázkám malého rozsahu je v ní úplně jiný, než k zakázkám v zákonné režimu. Jasně, dává to celé smysl a i pro mne je mnohem sympatičtější přístup metodiky, než to, co nám říká ZZVZ (například používání 3E a celkový důraz na racionalitu, smysluplnost a hospodárnost postupu zadavatele), ale pro zakázkáře, kteří se naučí na VZMR, bude přechod do zákonného režimu hodně krutou srážkou s realitou. 

Aktuálně je v jednání plán vlády na stanovení závaznosti této metodiky. Už teď můžeme říct, že rozhodně nebude závazná pro všechny zadavatele, to by ostatně musela být přetavena do zákona, což se nechystá. Je ale pravděpodobné, že pro některé zadavatele by závazná být mohla, stejně jak pro některé kontroly dotací - tím by mohlo dojít ke sjednocení přístupů u kontrol různých dotačních titulů. Což by bylo super. 

Na závěr drobná poznámka. Pokud se budete chtít s metodikou podrobně seznámit, mrkněte se na seznam našich školení. Pořádáme workshopy s tvůrci, kde si ji můžete dostat pořádně pod kůži. První minikonference už proběhla, potkal se na ní Jiří Skuhrovec, Marek Zelenka a Katka Koláčková. Já to moderoval. Až na roušky to bylo super!


Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Netransparentní veřejné zakázky malého rozsahu

Dnešní blog bude znovu drobnou terapií. Za poslední dobu se na mne stále častěji obrací klienti, kteří se cítí být poškozeni postupem zadavatele. Do telefonu popisují šílené postupy zadavatelů a když následně zašlou podklady, ukáží se dvě věci: postup zadavatele byl opravdu šílený a jedná se o veřejnou zakázku malého rozsahu.  ilustrační obrázek - můj výraz po přečtení zadávacích podmínek u některých VZMR Klienta tedy informuji, že se tím nedá nic dělat. Většinou je odpovědí rezignace a potvrzení dojmu, že veřejné zakázky jsou žumpa, které se slušné firmy neúčastní. Každý takový klient je pro mne vždycky velkým zklamáním, ale moje přesvědčování, že obchodování se státem není jen pro otrlé, je spíše trapnou útěchou. Vracíme se totiž k tomu, že postup zadavatele byl naprosto šílený. A že proti němu nejde nic dělat. Neinformovat dodavatele o výběru a na jeho urgenci zaslat sdělení, že zakázka byla přidělena jiné nabídce bez dalšího odůvodnění? Žádný problém. Vyřadit dodavatele, který evid

Konverze a zahraniční dokumenty: Jak se na poště nezbláznit

Pokud jste již někdy pokoušeli provést autorizovanou konverzi u dokumentů zahraničního dodavatele - gratuluji - vítejte do klubu zoufalců. Já se této kratochvíli právě věnuji a tento blog je tedy formou terapie.  ilustrační obrázek - já po návštěvě pošty Na všech školeních i u klientů pořád říkám, že elektronizace ve veřejných zakázkách funguje velmi dobře. S jednou jedinou výjimkou - pokud máte vybraného dodavatele ze zahraniční. V poslední fázi zadávacího řízení - tedy dokládání originálů dokladů ke kvalifikaci před podpisem smlouvy - nastávají nepříjemné komplikace. Pojďme se na ně podívat blíže.  Prvním problémem je samotná elektronická komunikace. Předpokládá totiž, že dodavatel je schopen dokumenty pořídit ve formě elektronického originálu, nebo je autorizovaně konvertovat. Ani jedna z forem není v zahraničí běžná. Některé dokumenty elektronicky jsou (často výpisy z obchodního rejstříku, například v Německu, nebo ve Španělsku), ale bývá problém, že jejich podoba není stejná, jako

Jaké požadavky si zadavatel ještě obhájí?

Otázka v nadpisu trápí snad každého, kdy někdy pracoval na nějaké veřejné zakázce. Jaký požadavek je ještě obhajitelný a jaký už pro zadavatele bude znamenat zrušení řízení či pokutu?  V nedávné době Úřad pro ochranu hospodářské soutěže vydal rozhodnutí, ve kterém tuto záhadu starou jako veřejné zadávání samo trochu poodkrývá. V nedávné době se nám totiž pro zadavatele povedlo vyhrát velmi zajímavý spor před ÚOHS, který se v odůvodnění rozhodnutí rozhodl definovat obecné pravidla pro posuzování přiměřenosti požadavků zadavatele. V předmětném řízení jsme zakázku administrovali (konkrétně Katka Koláčková) a já poskytoval odbornou pomoc v samotném řízení před úřadem.  Navrhovatel napadal stanovení technických požadavků na předmět plnění. Zadavateli se však povedlo jím stanovené požadavky obhájit. Úřad výslovně konstatoval, že krom zásady zákazu diskriminace je nutné při posuzování oprávněnosti požadavků zadavatele vycházet i z ustanovení § 36 dost. 1 ZZVZ, tedy že stanovené požadavky nemo