Přeskočit na hlavní obsah

Trable s bankovní zárukou

Skoro by se chtělo říct, že bankovní záruky jsou jednoznačně vyřešená věc. Ale vůbec ne. V poslední době jsem se setkal hned se dvěma problémy, které tento institut nese. Jeden u dodavatele, jeden u zadavatele.

První a neustále se vracející chyba dodavatelů je vkládání elektronické bankovní záruky do nabídky v kopii. Pokud se ptáte, jak se to může stát, stane se to tak, že osoba, která nabídku podává, si ji nejprve připraví v listinné podobě (jako by se podávala nabídka listinná) a potom ji naskenuje. I s vytisknutou bankovní zárukou. Jestli jsou na vině hloupé požadavky zadavatele, nebo zkostnatělost dodavatele, je jedno. Děje se to více, než si myslíte.

Zákonná úprava jistoty v § 41 ZZVZ bohužel nedržela krok s elektronickou dobou, proto nám ustanovení § 41 odst. 4 písm. b) ZZVZ říká, že účastník zadávacího řízení prokáže v nabídce poskytnutí jistoty předložením originálu záruční listiny obsahující závazek vyplatit zadavateli za podmínek stanovených v odstavci 8 jistotu, jde-li o bankovní záruku. Bez ohledu na skutečnost, že u elektronické bankovní záruky již není originál dokumenty (i v elektronické formě v podstatě nazvaný jako listina) tolik důležitý, jako tomu bylo v případě vystavení bankovní záruky formou papírové listiny, nemá dle mého názoru zadavatel jinou možnost, než dodavatele v tomto případě vyloučit. Je to hloupé, ale je to tak. Navíc v kontextu toho, že dodavateli v podstatě nic nebrání, aby dokument v originální podobě do nabídky předložil. Paradoxně se naopak musí snažit, aby tomu tak nebylo.

Podobné hloupé důsledky by se daly jednoduše odstranit novelizací ustanovení o bankovní záruce tak, aby právní úprava odpovídala realitě elektronicky vystavených bankovních záruk. Doufejme, že této příležitosti zákonodárce využije v připravované novele.

Druhý problém s bankovní zárukou je na straně zadavatelů. Občas se setkávám se snahou zadavatelů omezovat a regulovat možnosti poskytnutí jistoty, například proto, že se jim určitá forma nelíbí. Tyto snahy můžeme obecně shrnout jako protiprávní, dodavatelé mají tři možnosti, jak jistotu složit a mohou využít libovolnou z nich.

Dalším stupněm těchto snah je pokus o regulaci způsobu poskytnutí jistoty konkrétní formou. Čas od času je možné u bankovní záruky nalézt podmínky, aby poskytující banka měla sídlo v ČR a další podmínky - zadavatelé zde argumentují, že je vede legitimní zájem na tom, aby se bankovní záruka řídila českým právním řádem.

Tento velmi kontroverzní požadavek před časem přezkoumal ÚOHS a jak se čekalo, nepovažuje ho za souladný se zákonem, což potvrdil i předseda v řízení o rozkladu. Dle úřadu jde o neoprávněnou diskriminaci zadavatel nemůže takto omezovat dodavatele v tom, u kterého bankovního subjektu budou sjednávat svoje bankovní záruky

Celé rozhodnutí předsedy naleznete zde: https://www.uohs.cz/cs/verejne-zakazky/sbirky-rozhodnuti/detail-16605.html, relevantní odstavce jsou 65. - 74.

Rozhodnutí prvního stupně nelezete zde: https://www.uohs.cz/cs/verejne-zakazky/sbirky-rozhodnuti/detail-16604.html, relevantní odstavce jsou 200. - 217.

Dodavatelé - nevymýšlejte s BZ nic složitého. Jak ji dostanete od banky, tak ji dejte do nabídky.
Zadavatelé - nevymýšlejte s BZ nic složitého. Jak je to v zákoně, tak to umožněte dodavatelům.

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Netransparentní veřejné zakázky malého rozsahu

Dnešní blog bude znovu drobnou terapií. Za poslední dobu se na mne stále častěji obrací klienti, kteří se cítí být poškozeni postupem zadavatele. Do telefonu popisují šílené postupy zadavatelů a když následně zašlou podklady, ukáží se dvě věci: postup zadavatele byl opravdu šílený a jedná se o veřejnou zakázku malého rozsahu.  ilustrační obrázek - můj výraz po přečtení zadávacích podmínek u některých VZMR Klienta tedy informuji, že se tím nedá nic dělat. Většinou je odpovědí rezignace a potvrzení dojmu, že veřejné zakázky jsou žumpa, které se slušné firmy neúčastní. Každý takový klient je pro mne vždycky velkým zklamáním, ale moje přesvědčování, že obchodování se státem není jen pro otrlé, je spíše trapnou útěchou. Vracíme se totiž k tomu, že postup zadavatele byl naprosto šílený. A že proti němu nejde nic dělat. Neinformovat dodavatele o výběru a na jeho urgenci zaslat sdělení, že zakázka byla přidělena jiné nabídce bez dalšího odůvodnění? Žádný problém. Vyřadit dodavatele, který evid

Konverze a zahraniční dokumenty: Jak se na poště nezbláznit

Pokud jste již někdy pokoušeli provést autorizovanou konverzi u dokumentů zahraničního dodavatele - gratuluji - vítejte do klubu zoufalců. Já se této kratochvíli právě věnuji a tento blog je tedy formou terapie.  ilustrační obrázek - já po návštěvě pošty Na všech školeních i u klientů pořád říkám, že elektronizace ve veřejných zakázkách funguje velmi dobře. S jednou jedinou výjimkou - pokud máte vybraného dodavatele ze zahraniční. V poslední fázi zadávacího řízení - tedy dokládání originálů dokladů ke kvalifikaci před podpisem smlouvy - nastávají nepříjemné komplikace. Pojďme se na ně podívat blíže.  Prvním problémem je samotná elektronická komunikace. Předpokládá totiž, že dodavatel je schopen dokumenty pořídit ve formě elektronického originálu, nebo je autorizovaně konvertovat. Ani jedna z forem není v zahraničí běžná. Některé dokumenty elektronicky jsou (často výpisy z obchodního rejstříku, například v Německu, nebo ve Španělsku), ale bývá problém, že jejich podoba není stejná, jako

Jaké požadavky si zadavatel ještě obhájí?

Otázka v nadpisu trápí snad každého, kdy někdy pracoval na nějaké veřejné zakázce. Jaký požadavek je ještě obhajitelný a jaký už pro zadavatele bude znamenat zrušení řízení či pokutu?  V nedávné době Úřad pro ochranu hospodářské soutěže vydal rozhodnutí, ve kterém tuto záhadu starou jako veřejné zadávání samo trochu poodkrývá. V nedávné době se nám totiž pro zadavatele povedlo vyhrát velmi zajímavý spor před ÚOHS, který se v odůvodnění rozhodnutí rozhodl definovat obecné pravidla pro posuzování přiměřenosti požadavků zadavatele. V předmětném řízení jsme zakázku administrovali (konkrétně Katka Koláčková) a já poskytoval odbornou pomoc v samotném řízení před úřadem.  Navrhovatel napadal stanovení technických požadavků na předmět plnění. Zadavateli se však povedlo jím stanovené požadavky obhájit. Úřad výslovně konstatoval, že krom zásady zákazu diskriminace je nutné při posuzování oprávněnosti požadavků zadavatele vycházet i z ustanovení § 36 dost. 1 ZZVZ, tedy že stanovené požadavky nemo